Úvod
O nauèných stezkách
A - Z index
Vyhledávání v mapách
Botanika
Zoologie
Zemìdìlství a chovatelství
Lesnictví
Rybníkáøtsví a rybáøství
Ekologie
Archeologie
Historie
Etnografie
Geologie
Paleontologie
Mineralogie
Hornictví a tì?ba surovin
Technika
Pro pì?í
Pro cyklisty
Pro ly?aøe
Pro dìti
Pro posti?ené
Stezky, ke kterým zde nejsou údaje

Karlštejn - Svatojánský okruh


Začátek klášter ve Svatém Janě pod Skalou
Konec totožný se začátkem
Délka 4 km
Počet zastávek 10
Zaměření geologie, flora a fauna
Typ stezky pro pěší
Náročnost střední, strmý svah
Doba prohlídky 2 hodiny
Značení značení naučných stezek a turistické značky
Průvodce vydal Klub vědy a techniky Beroun 1994
Doba návštěvy

bez omezení - po dešti a na sněhu je ve strmém svahu kluzký
povrch

Mapa Okolí Prahy
Poznámky turisticky frekventovaná oblast
Správce stezky Správa CHKO Český kras
Stav stezky dobrý
Kontrola 15. 3. 2004
Kraj Středočeský
Okres Beroun
Pověřená obec Beroun
CHKO nebo NP Český kras
www stránky



Nezapomeňte navštívit skanzen Solvayovy lomy - odbočka je z naučné stezky


Klášter sv. Jana

Podle legendy zde v 10. století sídlil poustevník sv. Ivan. Klášter založen počátkem 13. století klášterem Ostrov u Davle, roku 1310 zde bylo zřízeno proboštství. Počátkem 16. století založen nový, renesanční kostel zvaný Hasenburský. Po objevení ostatků sv. Ivana roku 1589 nastal nebývalý rozkvět jako poutního místa. Po třicetileté válce přestavován za účasti K. Luraga, nový kostel dokončen roku 1661, vlastní klášterní budovy pak v roce 1731 za účasti K. Dienzenhofera. Klášter zrušen dekretem Josefa II. roku 1785 a pak sloužil různým účelům (textilní továrna, lázně), za pánů ze Schirndingu jako zámek.

Čtyřkřídlý dvoupatrový komplex sestává z bývalého raně barokního konventu (východní a jižní křídlo) z roku 1661 a vrcholně barokní prelatury (západní a severní křídlo) z roku 1731, okolo čtvercového nádvoří. Na západní straně přiléhá raně barokní klášterní kostel Narození sv. Jana Křtitele z roku 1661 s věží z roku 1600, zbytkem původního renesančního kostela. Na jižní straně kostela zachovány tři jeskyně zvané Chrám sv. Jana Křtitele, Starý kostel Panny Marie a Klášterní krypta upravované barokně. V kostele zachována pouze polovina z původního zařízení, hlavní oltář s obrazem J. J. Heinsche z roku 1695. V refektáři v prelatuře zachována štuková a fresková výzdoba stropu z roku 1730.

Převzato z Infomapa PJsoft

Svatojanský okruh

První poustevník v Čechách, o kterém víme, se jmenoval Ivan. Pocházel snad z knížecího rodu. Usadil se v 9. století v jeskyni, ve které vyvěral silný pramen. Nad jeskyní se tyčila mohutná skála. Potok, který teče kolem, se dnes nazývá Kačák. Benediktini z Ostrova u Davle zde založili v polovině 11. století klášter, který byl do barokní podoby upraven v letech 1653 - 1661. Klášter v sobě ukrývá i pozemní kostel, vlastně někdejší jeskyni poustevníka Ivana.

Jedno musíme sv. Ivanovi přiznat - vybral si místo z mnoha hledisek pozoruhodné. Nebyl však první, kdo zde žil. V mohutné skále s křížem na temeni nad klášterem jsou vidět velké vchody do jeskyní. Lidé se sem dostali již v pravěku (kudy asi?), jak dokládají nálezy zlomků keramiky. Samotná jeskyně sv. Ivana je další zvláštností. Není totiž v obyčejném vápenci, ale v pěnovci. Pěnovec je sice také druh vápence, ale vzniká z vysrážením ze studené vody. Stáří okolních vápenců se měří na stovky milionů let, pěnovec naopak je velmi mladou záležitostí a na mnoha místech vzniká i dnes.

Pěnovec u sv. Jana vznikl v jezírku. Jeho zdroj je jasně v okolních vápencích - voda je postupně rozpouští a tak se může jinde ukládat. Voda, která proniká do vrstev vápence a rozpouští je však vytváří i jeskyně. Generace jeskyňářů se do tohoto zatím neobjeveného systému snaží dostat. Místní názvy ještě povzbuzují. Stydlé vody - jsou to snad pěnovce, jeskynní sintry a krápníky? Propadlé vody - to přece není nic jiného než ponory, místa, kde povrchová voda mizí pod zem. Za velkých dešťů se zde voda skutečně ztrácí. Místa jsou to nápadná - jde o závrty, mísovité prohlubně ve vrstvě vápence. Jenomže tam, kde prosákne voda, není dost místa k tomu, aby se tu protáhl i člověk.

Řada unikátních krasových útvarů je i v blízkých lomech "na Parapleti" Ukázalo se, že zkrasovění je zde nesmírně staré, částečně až druhohorní - z doby asi před 70 miliony let. Lomy však také odkryly jeskyně, zaplněné hlínou a kamením. A tak se i tady začalo kopat. V úzkých prostorách to není snadné, navíc se vše musí vytahat až na povrch. Zatím se odtud do předpokládaného systému proniknout nepodařilo.

Zkoušelo se to na více místech, často opakovaně. Před několika lety po deštích se u Propadlých vod opět ztrácel příležitostný potůček. Tentokrát se podařilo zjistit, že vodě trvá celých 20 hodin, než se dostane do vyvěračky u sv. Jana. Pokud by voda neměla v cestě překážky, dostala by se tam mnohem dřív. Vzdušnou čarou je to jen kilometr. Jenže - jaké jsou to překážky? Prosakuje voda závalem, nebo jí v cestě stojí jezera? Výkopy odkryly propástku a boční chodbičky. Je snad zde klíč k neznámým jeskyním?

Bylo by asi pěkné si zatím neznámé jeskyně prohlédnout. Kdo ví - možná je to turistická atrakce budoucnosti. Možná jsou v nich ukryty kosti vyhynulých zvířat, možná objevitelé zjistí, že vlastně nejsou první a že byly vchody známy již v pravěku. V Českém krasu by to nebylo nic neobvyklého. A kdo ví - možná se do podzemí u vývěru dostal i legendární poustevník Ivan.

Naučná stezka jen těsně míjí skanzen věnovaný dobývání vápence. Je v Solwayových lomech, které přímo sousedí s lomy na Parapleti. Nejen že se seznámíte s technikou používanou v lomech, ale můžete se povozit i v důlním vláčku, jaký se používal v dolech na Kladně. Skanzen provozuje společnost Barbora.

Dostanete se i na skálu nad klášterem. Při pohledu dolů vypadají budovy kláštera téměř jako dětská hračka. Rozhled odtud je jeden z nejkrásnějších v Českém krasu. Svah nad údolím Stydlých vod je krásně zachovaná ukázka přirozených skalních stepí. Pokud budete pozorní, všimnete si, že i zde je malý závrt. Skalních stepí zde ubylo - zarůstají, někdy byly dokonce i násilně zalesněny. Na druhou stranu vznikly i nové ve starých lomech.

Po sv. Ivanovi máme ještě jednu krásnou památku. Na skalních stepích zde roste krásná tráva, která má lidový název vousy svatého Ivana (kavyl ivanův). Na začátku léta se plochy kavylu stříbřitě třpytí.

Zajímavosti v okolí

Karlštejn - hrad, muzeum

Amerika - zatopené jámové lomy

Beroun - historické jádro, muzeum, medvědárium

Tetín - hradiště, zbytky hradu

Nenačovice - muzeum, sklářská huť

Loděnice - skanzen Chrustenická šachta




Titulní strana - Obecně o naučných stezkách - A-Z Index - Vyhledávání v mapách - Botanika - Zoologie - Zemědělství a chovatelství - Lesnictví - Rybníkářství a rybářství - Ekologie - Archeologie - Historie - Etnografie - Geologie - Paleontologie - Mineralogie - Hornictví a těžba surovin - Technika - Stezky pro pěší - Stezky pro cyklisty - Stezky pro vodáky - Stezky pro děti - Stezky pro postižené - Stezky, ke kterým zde nejsou údaje



O nauèných stezkách



stezka o stezce foto mapa GPS

okres Beroun

Naučné stezky v okresu Beroun:  

Brdatka - Talichovo údolí
Geologická stezka
Karlštejn
Koukolova hora - Kotýz
Svatojánský okruh
Vodácká naučná stezka Berounka (též v okrese Rakovník)
Zlatý kůň

Další zajímavosti:
Amerika
Solvayovy lomy
Z letadla
Stradonická rokle
Stradonické hradiště